O obci

Obec Sedlec se nachází 2,5 km severozápadně od Benátek nad Jizerou v nadmořské výšce 250 m.

V pradávných dobách, na zdejší úrodné půdě, zakládalo osady plémě Pšovanů.

Dle historických záznamů není v okrese Mladá Boleslav jiná obec, která by za dobu své existence měla více pánů.
Vznik dvora a statku Chrást, stejně jako vsi Sedlec, je pro nás zahalen tajemstvím, neboť jejich založení není zmíněno v žádném písemném prameni. Je pravděpodobné, že existovaly již ve 13. století, doložit je však můžeme až ve století následujícím.
Jako nejstaršího majitele Chrástu známe jistého Rezka, jenž zemřel v roce 1389 a odkázal dvorec, na němž sídlil, Všeborovi z Chrástu, snad svému synovi. Jak už to v období středověku bývá, taky Všebor je v dobových pramenech uveden pouze dvakrát, a to především v souvislosti se sporem, který vedl s farářem ve Struhách, jemuž odmítl odvádět příslušné poplatky. Katolická církev se posléze ukázala být mocnější než nepříliš majetný zeman a Všebor musel v roce 1398 dlužné peníze splatit.
Druhá, pouze letmá zmínka náleží do roku 1415, brzy nato zřejmě Všebor zemřel. Stal se však zakladatelem zemanského rodu Strupských z Chrástu, který vlastnil dvorec až do roku 1547, kdy vymřel po meči.
Během husitských válek bylo celé zboží zpustošeno, dvůr byl znovu vystavěn až na počátku 16. století, kdy zde na základě písemného vyrovnání, tzv. handfestu, pobýval Jiří Wolf, majitel domu čp. 47 v Nových Benátkách, patrně neurozeného původu. Další osudy chrásteckého dvora
nebyly zřejmě příliš šťastné, neboť v roce 1652 byl jako opět zpustlý začleněn do novobenáteckého panství. V dalších desetiletích byl ovšem obnoven v původním rozsahu a později ještě rozšířen.
Sedlec byl v období vrcholného středověku rozdělen na dvě části, z nichž ta výrazně větší s 19 domy přináležela k Novým Benátkám a byla tedy součástí dražického panství a menší část s pouhými 2 domy patřila staroboleslavské kapitule. Držitelé se však často střídali, k roku 1419
byla jedna z částí vesnice v rukou pražské kapituly u sv. Víta, další díly náležely k Brodcům, Struhám a Stránovu. Pouze jediný díl drželi v této době vladykové ze Sedlce, kteří se však poprvé objevují v písemných pramenech již ve 14. století. Nejprve je zmíněn Bedřich ze Sedlce, poté
jeho syn Heřman, který proslul jako stálý dobrodinec cyriackého kláštera v Nových Benátkách, i když jeho nevelké jmění sestávalo pouze z několika pozemků a dědičných platů. Jednoho z jeho následovníků, Petra ze Sedlce, nacházíme v roce 1419 jako spoluochránce farního kostela
ve Všetatech. Petra na rodovém statku vystřídal Albrecht ze Sedlce, který v roce 1407 věnoval zdětínskému faráři peněžní dar ve výši jedné kopy grošů, aby pravidelně sloužil mši za duši jednoho z jeho příbuzných. Protože nevlastnil žádné pozemky, chtěl svého syna Petra finančně
zabezpečit dosazením na uprázdněné místo faráře ve Struhách, což se sice podařilo, jenže ve zcela nevhodné době. Husitské oddíly totiž v roce 1424 Petra z fary vypudily a ten se raději uchýlil na bezpečnější prebendu.
Později se stala "zemanská" část Sedlce součástí panství Nové Benátky, kdy a jak se tak stalo, však nevíme. Selský dvůr, který patřil ke Struhám, se ještě v roce 1542 nacházel v držení Johanky Strupské z Chrástu. Ta jej v roce 1562 prodala svému svrchovanému pánu Bohuslavu Mitrovskému
z Nemyšle, jenž jej brzy přenechal Jindřichu z Donína, čímž se také tento díl začlenil do novobenátecké domény. Již v roce 1560 se totéž stalo i s dílem brodeckým, a tak jediný stránovský díl setrval v rukou jiných majitelů až do roku 1743, kdy jej ovdovělé hraběnky z Lysé prodaly hraběti Ignáci Zikmundu z Klenové. Tím byla celá ves Sedlec konečně scelena a formálně i fakticky připojena k Novým Benátkám.

Sedlec na Müllerově mapě Čech z roku 1720

V novodobé historii je vedena jako samostatná obec v letech 1869–1979 a od roku 1993 doposud.

Mapa Sedlce z roku 1961

Ortofotomapa Sedlce z roku 1954.

V letech 1980–1992 byl Sedlec veden jako část města Benátky nad Jizerou.

K významným rodákům obce patří František Herclík, zakladatel známého mladoboleslavského houslařského rodu.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
• 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky
• 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky
• 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky
• 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, expozitura a soudní okres Benátky nad Jizerou
• 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav
• 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav

V současné době se obec rozkládá na výměře 500 ha. Má 215 obyvatel v průměrném věku 41 let.