Na nový rok byla pronesena řeč kancléře A. Hitlera ve smyslu, že kapitulace Německa nikdy nebude, nýbrž vítězství Říše a r. 1945 bude rokem dějinného obratu (Lid. dem. 2.I.1945).
Byly vypsány ročníky na zákopové práce 1900 – 1927, z toho byli vybráni z naší obce 4 lidi (2 ze zemědělství a 2 z druhého odvětví). Nastupují 9. ledna do kraje Valašské Meziřící (Morava), musí si vzíti s sebou rýče, lopaty nebo krumpáče.
6. I. Byla zde hospodářská kontrola na dodávku chlebového obilí za účasti našich četníků a jednoho německého
12. I. Začala zimní ofenzíva na východě. Ruská armáda vnikla do východního Pruska, dle novinových zpráv velmi silný tlak, kde byly zúčastněny silné svazy letadel a pancířů.
26. I. Silně sněžilo a byla nařízena pracovní povinnost na prohazování sněhu.
30. I. Provolání kancléře A. Hitlera k německému národu, aby vydržel za každých obětí nápor ruské armády (dle novin).
1. II. Nastala změna počasí, sníh úplně roztál. Nastala obleva, půda rozmrzla a počalo se orat.
Okresní úřad vyzval znovu, aby bylo odevzdáno obilí (chleboviny), které jest nebo má být na sýpkách – bohužel již není.
14. II. Byl nálet na Prahu, a sice směr Smíchov – Vinohrady, hodně budov bylo poškozeno. Na Karlově byla hodně poškozena nemocnice a klášter Amauzy.
1. III. Počasí jest hezké a začíná se sít obilí.
V březnu načala ofensiva na západě – velký útok na opevnění na Rýně. Opevnění bylo proraženo mezi městem Koblencem a Rouem.
15. III. Byli sem nastěhováni uprchlíci z Horního Slezka, z okolí města Vratislav, celkem 53 osob. Byli ubytováni v soukromých bytech. Jsou prováděny hloubkové lety amerických a anglických letadel na lokomotivy a letadla na letištích.
23. III. Byla vyplacena podpora pro německé uprchlíky ve výši 10.500 K, obnos byl poukázán okresním úřadem.
Byli povoláni koně do Milovic – celkem 9 koní pro vojsko. Koně se ani neprohlíželi a hned byli přiděleni jednotlivým vojenským oddílům.
20. IV. Byli odvoláni říšští uprchlíci a odjíždějí na západ. Při odjezdu byla jim vyplacena podpora 29.400 K okresním úřadem (na osobu 80 M, žena 40 M, děti 30 M, 20 M, 10 M).
23. IV. Němečtí usedlíci v hospodářství čp. 4, 10 a 26 se mají vystěhovat a beřou se všechny potahy v tom objektě.
24. IV. Přišel rozkaz od okresního úřadu, že si mohou vzít s sebou pouze jeden pár koní, ostatní tady musí nechat. Navečer přišel rozkaz okresního úřadu, že se první rozkaz ruší a mohou si vzít kolik chtějí potahu. Na jmenované objekty byli prozatím jmenováni vedoucí z místních občanů. Jest silný tlak z ruské strany a ruská armáda jest na Moravě a útok na Brno. Němečtí vojáci chodí žebrat jídlo. Hlavní město Berlín jest obklopeno sovětským vojskem, dle novinových zpráv se němečtí vojáci urputně brání.
29. IV. Objekty vnucené správy čp. 4, 10 a 26 byly znovu dány do pachtu bývalým pachtýřům. Jest naprostý nedostatek potažních sil.
27. 4. se spojila ruská, anglická a americká armáda u města Torgavy.
1. V. 1. května ohlásilo rádio v 11 hod. v noci, že zemřel kancléř A. Hitler. Bylo nařízeno vyvěsit prapory na půl žerdi. Byl vyvěšen jen u obecní kanceláře.
5. V. Bylo 12 hodin, když se starosta dotázal v Benátkách, co je nového. Na to volala četnická stanice, že jest konec války a starosta ihned nechal oznámit, aby každý vyvěsil prapor. Na to rozhlas Praha oznámil, že se ustavil Národní výbor, který prohlásil Protektorát za zrušený a provolal československý stát. Protektorátní vláda odstoupila. Nastaly přestřelky v Praze a různých městech. Bylo nařízeno ustavit Místní národní výbor ze všech složek bývalých politických stran, a sice pp.: K. Šulc, R. Prkno, J. Pospíšil, Smetana, J. Richtr, K. Prošek, J. Diviš, J. Urbánek, ten se ihned sešel a nařídil stráže. Všichni občané z radosti nastoupili. Okamžitě byly přineseny rádia a poslouchány rozkazy z Prahy. Němci provedli útok na Prahu, v 6 hodin večer byl velký nápor pancéřů a letadel na Prahu. Praha žádala rozhlasem o pomoc od Rusů, Angličanů a Američanů v řeči české, ruské a anglické, aby poslali na pomoc tanky a hloubkové letce. Toto volání bylo až do 3 hodin ráno. Bylo slyšet rány z děl, která střílela na Prahu. Poté byl klid až do rána.
6. V. Hned z rána byl proveden útok Němců na Prahu, naši se statečně bránili, přes to, že neměli takové zbraně jako Němci. V 9 hodin byl nařízen klid zbraní, jelikož nastalo jednání mezi Českosl. výborem a státním ministrem K. H. Frankem – jednání je zdlouhavé.V 10 hodin rádio hlásí, že Plzeň je osvobozena a tanky americké armády gener. Pattona postupují ku Praze. Ve 12 hod. hlásí, že jsou americké tanky u Berouna a Zdic. Rozhlas ohlásil, aby bylo dáno pozor na projíždějící tanky a na ně se nestřílelo. Hloubkoví letci se objevili nad Prahou. Ve 12,30 hod. hlásí, že armáda gen. Vlasova se připojila k nám a postupuje ku Praze. Upozorňují, že jsou oblečeni ve stejnokroje německé a na levém rukávě mají označení P. O. A. V českém rozhlase se ohlásila německá ošetřovatelka, která na adresu německých vojáků prosí, aby nestříleli na Prahu, jelikož jest tam tisíce těžce raněných vojáků a tisíce německých rodin, kteří následkem bombardování Prahy budou bez pomoci.O to prosí jako ošetřovatelka a matka, jelikož Praha jest prohlášena jako lazaretní město. Ve 2 hod. odpoledne byl proveden útok na Prahu pěchotou, pancéři a letadly. Znovu se žádá o pomoc ruské a americké armády. Naši se statečně brání a znovu se žádá o pomoc. V 5 hodin odpoledne vstoupila Vlasovova armáda do Prahy. Anglická a americká letadla odstřelují německé oddíly. V 5,30 hod. odpoledne se umlčuje vysílací stanice Liblice. V 6,30 hod. ohlásila se jiná stanice, která vysílá české zprávy – stále jsou hlášeny boje.
9. V. Byla úplná kapitulace německé armády, nastává úplný chaos německé armády, jezdí na kolech, motorkách, důstojníci v autech, každý na svou pěst. Skrze obec projíždějí uprchlíci z Horního Slezka, jsou konány prohlídky vozů. Do obce přišlo 160 vojáků německých. Bylo jim nařízeno všechno odevzdat i boty a šli pouze bosí.
Jest konec jedné z dosud z nejstrašnější válek světa, jaké kdy lidstvo zažilo. Kdo byl původcem této strašné války zhodnotí jednou historikové z celého světa, neboť jedině ti odkryjí pravdu, kdo je vinen hroznou zkázou Evropy a valné části světa, kdo způsobil evropským národům utrpení tak nesmírná, v nichž zahynuly desítky milionů lidí. Uvádím jen stručnými hesly v časovém pořadí světové události:
1. října 1922 se Musoliny v Itálii zmocnil vlády.
8. ledna 1933 se Hitler marně pokusil o státní převrat v Mnichově. Začal proto vychovávat své straníky, aby lstí a krutoství zastrašovali odpůrce.
30. ledna 1933 získal Hitler vedení vlády v Německu.
27. února 1933 nacisté zapálili v Berlíně budovu sněmu, z požáru lživě obvinili komunisty. Hitler se stal diktátorem a zavedl hrůzovládu.
V říjnu 1933 vystoupilo Německo ze Společnosti národů, aby se bez překážek mohlo připravit na válku.
30. června 1934 vyvraždili nacisté nespokojence ve vlatní straně.
25. července 1934 nacisté zavraždili rakouského kancléře.
9. října 1934 byl z návodu fašistů zavražděn jugoslávský král a francouzský ministr zahraničí.
16. března 1935 porušil Hitler mírovou smlouvu a zavedl všeobecnou brannou povinnost.
2. října 1935 napadla Itálie Habeš a připojila ji k svým koloniím.
7.března 1936 obsadilo Německo levý břeh Rýna a tím znovu byla porušena mírová smlouva.
12. března 1938 vtrhlo německé vojsko do Rakouska pod záminkou udržení pořádku. Hitler vyhlásil velkoněmeckou říši.
21. května 1938 musilo Československo povolat do zbraně několik ročníků, protože německá vojska se stahovala k našim hranicím. Německo hrozilo válkou.
V září 1938 státníci západních mocností několikrát jednali s Hitlerem, ten stupňoval své požadavky a posílal další vojsko k českým hranicím.
23. září 1938 byl president republiky Dr. E. Beneš nucen vyhlásit mobilizaci.
26. září 1938 pronesl Hitler útočnou řeč, v níž líčil, že Češi moří Němce hladem, týrají v žalářích, bijí a zabíjejí, ačkoliv každý cizinec, který byl v naší vlasti, musil potvrdit, že náš stát poskytuje Němcům všechna práva svobodných občanů.
29. září 1938 se v Mnichově sešli Hitler, Musolini, Daladier a Chamberlein. Sovětský svaz pozván nebyl. Hitlerovy výhružky válkou způsobily, že
30. září 1938 po půlnoci odevzdáno bylo československým zástupcům rozhodnutí, že republika musí vydat Němcům rozsáhlá pohrační území.
Do 10. října 1938 byla oblast Hitlerem požadovaná obsazena německým vojskem. Hitler však nedbal mnichovského usnesení a stanovil si hranice podle své vůle. Téměř milion Čechů byl zahrnut do Německa, většina se přestěhovala.
30. září 1938 polská vláda pohrozila válkou, nebude-li jí vydáno velké území na Těšínsku. Také Maďarsko se přihlásilo o podíl. Zahraniční ministři německý a italský přiznali pak Maďarsku velké území na jižním Slovensku.
5. října 1938 musil presiden Dr. E. Beneš na nátlak Německa opustit svůj úřad. Po krátké době odešel do ciziny, aby se tam domáhal svobody pro Čechy a Slováky.
V listopadu 1938 zvolilo Národní shromáždění za presidenta Dr. E. Háchu. Slováci si zřídili samosprávu.
13. března 1939 si Hitler pozval slovenského ministra J. Tisu a dohodl se s ním o odtržení Slovenska, což bylo provedeno.
14. března 1939 vniklo německé vojsko na Moravu a do Čech. Dr. E. Hácha odjel do Berlína, aby tam podepsal listinu, kterou Hitler zřídil t. zv. Protektorát Čech a Moravy a území to připojil k Německu. Maďaři v těch dnech opanovali Karpatskou Ukrajinu.
16. března 1939 podepsal Hitler na pražském hradě výnos o zřízení t. zv. Protektorátu. Češi ztratili všechna práva. Téhož dne vzal Hitler pod ochranu Slovensko.
6. dubna 1939 napadla Itálie Albánii.
1. září 1939 přepadlo Německo Polsko. Anglie a Francie žádaly, aby útok byl zastaven a když Hitler odmítl, vyhlásily Německu válku. Ohromná převaha německé armády Polsko rozdrtila. Dobyté území připojil Hitler ke své říši a nastal vyhlazovací boj proti polskému národu.
28. října 1939 vznikly v Praze i jinde demonstrace studentů, občané volali slávu republice a presidentovi Dr. E. Benešovi, slávu Sovětskému svazu a generalissimovi Stalinovi. Demonstrace potvrdily, že český lid je věren Masarykovu odkazu a přispěly k tomu, že emigranti v čele s presidentem Benešem byli uznáni v cizině za předstvitele a mluvčí vůle československého lidu. Němci rozháněli davy zbraněmi.
V listopadu 1939 Němci uzavřeli české vysoké školy. Mnoho studentů bylo posláno do koncentračních táborů, někteří z nich popraveni. Zpráva o tom způsobila ve světě hrozný dojem.
10. května 1940 zahájili útok Němci na Francii, zároveň přepadli a rychle obsadili Norsko, Dánsko, Holandsko a Belgii.
10. června 1940 vyhlásila Itálie válku Anglii a Francii. Byl to čin když již se Francie hroutila. Italské vojsko zahájilo útok na Egypt a na britské kolonie ve střední Africe.
13. června 1940 padla Paříž.
21. června 1940 nadiktoval Hitler Francouzům nelítostné podmínky příměří.
18. září 1940 převzaly německé úřady správu celních úřadů a daní. Nastávají velké nálety na Anglii a velké bombardování.
27. září 1940 uzavřely Německo, Italie a Japonsko spojeneckou smlouvu na výboje v Evropě a v Asii.
29. října 1940 napadla Itálie Řecko.
V lednu 1941 byli českoslovenští legionáři vyloučeni z veřejných úřadů.
6. dubna 1941 přepadlo Německo Řecko a Jugoslávii. Velká převaha německá brzy ovládla Balkán.
22. června 1941 zahájili Němci náhlý útok na Rusko. Ohromné zbrojní zásoby německé a velké množství zbraní ukořistěných ve všech státech Evropy pomohly Němcům vniknout hluboko do Ruska. Přepadená Rudá armáda dočasně ustupovala, aby se mohla připravit k protiútoku.
8. září 1941 dokončili Němci obklíčení Leningradu.
28. září 1941 jmenoval Hitler zastupujícím protektorem generála německé policie Heydricha.
29. září 1941 byl zatčen ministerský předseda Al. Eliáš a bylo vyhlášeno stanné právo. Začalo období poprav.
1. října 1941 byl odsouzen k smrti předseda A. Eliáš. Zastřelen byl v létě 1942.
V říjnu 1941 nastal bojkot proti novinám.
V říjnu 1941 slovenská vláda vyslala vojsko proti Sovětskému svazu, vojáci se vzdávali a vstupovali do československé armády.
V říjnu 1941 německé vojsko proniklo až k moři Azovskému. V obsazených krajích začali Němci vyhlazovací boj proti obyvatelstvu. Ohromný počet obyvatelů byl násilně odveden do Říše na otrocké práce.
8. prosince 1941 napadlo Japonsko americké přístavy na ostrovech Havaj. Německo a Itálie vyhlásily válku Spojeným státům severoamerickým.
2. ledna 1942 obsadili Japonci hlavní město Filipin.
19. ledna 1942 bylo u nás zrušeno stanné právo.
17. února 1942 japonská vojska vnikla do Singapuru v Malajsku.
V březnu 1942 započali Japonci útok na Jávu.
V roce 1943 pronikla německá armáda až k předhořím Kavkazu a byla zadržena na Volze u Stalingradu. V obrovském zápolení byli tam Němci poraženi a donuceni k ústupu, který se již nezastavil. Anglické a americké vojsko se vylodilo v severní Africe, armády italské a německé byly hnány od hranic Egypta. V létě vniklo anglo-americké vojsko na Sicilii a do vlastní Italie.
29. května 1942 byl spáchán na Heydrich atentát, byl těžce zraněn a po týdnu zemřel.
29. května 1942 vyhlášeno bylo znovu stanné právo. Němci se mstili na nevinných lidech. Po celý červen a dlouho potom byli každý den popravováni muži a ženy namátkou vybraní ze všech vrstev obyvatelstva. V obci Lidice u Kladna byli postříleni všichni muži, ženy a děti zavlečeny a obec srovnána se zemí. Stejný osud stihl osadu Ležáky.
V letech 1943 a 1944 nastal již nedostatek oděvů, léků a potravin. V českých lesích přibývalo partizánů.
9. září 1943 se vzdala Itálie.
V roce 1944 Rudá armáda napořád porážela německou armádu a postupně svá území osvobodila od Němců.
6. června 1944 se vylodili Anglo-američané v severní Francii a koncem léta byla velká část Francie osvobozena. Ústup Němců se zrychloval.
V roce 1945 se odboj českého a slovenského lidu stupňoval.
V roce 1945 na jaře dokončila Rudá armáda osvobození Balkánu, opanovala Maďarsko a blížila se k Československu.
22. dubna 1945 padl za strašného náporu Rudé armády Berlín.
4. května 1945 začala Praha a ostatní města čistit od německých nápisů.
5. května 1945 všechny domy v Praze byly ozdobeny československými vlajkami. Správy veřejných věcí ujal se český Národní výbor. Němci zahájili proti Čechům boj.
Od 5. - 9. května 1945 Pražané bojovali na barikádách proti německé přesile. Nacisté vraždili hromadně české ženy a děti ve sklepích, bombardovali vnitřní město, bořili nemocnice a starobylé památky. Češi měli málo zbraní, ale vydrželi. Celý národ naslouchal s hlubokým dojetím volání pražského rozhlasu.
9. května 1945 osvobodila vítězná Rudá armáda bojující Prahu.
10. května 1945 vstoupila československá vláda do hlavního města Prahy.
10. V. V 7 hodin večer přijeli do obce první Rusové, a sice důstojník a 8 vojáků.
12. V. Přijel celý oddíl sovětské armády pancéřů, jsou ubytováni po celé obci. Jejich vystupování je vzorné a s občany přátelské. Jejich velitel plukovník se zapsal do pamětní knihy.
13. V. V Praze je velká slavnost za osvobození československého státu a posmrtná památka za padlé. Vrátil se z koncentračního tábora M. Plicka.
15. V. 1945 předal starosta J. Pospíšil úřad nově nastoupenému Národnímu výboru: J. Urbánek, J. Rejmon, Fr. Kroupa, K. Prošek, J. Richtr, A. Šelemberk, A. Chabrnoch, R. Prkno, L. Gregor a V. Junek, předseda K. Prošek. Národní výbor jest složen z průmyslových dělníků, zemědělských dělníků, živnostníků a malozemědělců. Příslušníci bývalé republikánské strany nebyli připuštěni do výboru.
16. V. 1945 bylo slavnostní přivítání v Praze presidenta Dr. E. Beneše na Staroměstském náměstí. Praha je těžce postižena německým bombardováním a střelbou, hlavně byla těžce poškozena Staroměstská radnice – celá vyhořela a byla zúmyslně zničena. Lehce bylo poškozeno Národní divadlo a Národní muzeum mimo jiné budovy v Praze.
28. V. Obcí projíždějí hodně od 5. hodiny ráno po celý den vojenská vozidla sovětské armády, převážejí na autech válečnou kořist všeho druhu.
Práce na polích hodně vázne, hlavně na řepě , bramborách.
7. VI. Byla slavnostně vyznamenána řada sovětských generálů naším nejvyšším vyznamenáním „Řád Bílého lva“, a sice maršálové Koněv, Malinovský, Rybalko a generál armádní Jeremenko a dalších 33 generálů za zásluhu o osbobození československého státu.
Podle zpráv byl zatčen bývalý státní ministr K. H. Frank dne 9. 5. 1945 v Rokycanech. Byl na útěku z Čech a použil auta s označením červeného kříže. Byla podána žádost americké armádě o jeho vydání a bude postaven před československý soud. Utíká jako ministr a vrací se jako vrah a inspirátor poprav tisíce Čechů (čas. Práce č. 27). Nejtěžsí zločin se mu klade za vystřílení obyvatel z obcí Lidice a Ležáky.
15. VI. Je stále deštivé počasí, řepa a brambory se nemohou okopat. Jest nedostatek lidí, z obce se začínají stěhovat zemědělští dělníci (deputátníci) do pohraničního území, kde jim jsou předávány zemědělské usedlosti a jsou jako správci státního majetku. Tyto zemědělské usedlosti jsou přebírány od Němců ve výměře až do 13 ha půdy. Na polní práce přicházejí dělníci z průmyslu a vypomáhají na řepách, všechno osazenstvo z továrny. V továrnách se zatím nepracuje pro nedostatek surovin.
20. VI. Jest sem přiděleno 10 německých zajatců na práce. Dále přišlo sem 25 Němců z pohraničí na práce. Příděl potravin mají chleba, cukru, tuku, masa. Na tabák nemají právo.
Národní výbor se rozešel a složen nový čtvrtý, kam byli přibráni dva zástupci zemědělců z bývalé republ. strany. Byla provedena sbírka ve prospěch rozbité obce Konětopy, kterou hodně poškodili Němci dělostřelbou. Sbírka vynesla K. Naše vojsko obsazuje naše pohraničí a Němci, kteří byli v nacistické straně jsou vypovídáni do Říše, která je ovšem nechce přijímat.
1. VII. Byl vydán dekret presidenta republiky o parcelaci a konfiskaci zemědělské půdy. Konfiskace půdy byla provedena u Němců, Maďarů a českých zrádců a rozdělena bude mezi drobné zemědělce a zemědělské dělnictvo.
Byl jsem vyzván p. K. Proškem, jako předsedou Národního výboru, abych odevzdal knihu kroniku obce, která byla po celou válku schována u K. Šulce a pak u mne, neboť se měla odevzdat německým úřadům a byla zapřena, že se nová kniha obecní kroniky nevede, neboť stará kniha se musela odevzdat. Pan Prošek dal mi na vědomí, abych dál obecní kroniku nevedl.
