sedlec sedlec-foto-historicke
o obciObecni uraduredni deskapodatelnadokumentyfotogalerieSDH Sedlecodkazymapa-umisteni
Dlouhodobá předpověď počasí
 

sipka_zelena Sedlecká kronika - rok 1938

1. I. Stav hospodářského zvířectva v lednu činil v obci:
408 kusů hovězího,
323 kusů vepřového,
37 koní,
39 koz.

26. I. 26. ledna objevil se na západní obloze vzácný úkaz severní záře, který byl občanstvem naší obce pozorován od 8 hod. do 9 hod. večerní.

20. II. Tohoto dne pronesl německý kancléř Adolf Hitler ve sněmu památnou řeč, v níž otevřeně prohlásil zájem Třetí říše o 10 milionů Němců sídlících mimo hranice německého státu, jimiž nutno rozuměti především Němce v Rakousku a Československu.

7. III. Sbor dobrovolných hasičů uspořádal oslavu čtvrté „Vatry“ k oslavě 88. narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.

12. III. Německá říše provedla okupaci Rakouska a připojila je ke své říši pod názvem Východní Marka.

23. III. Bylo provedeno noční cvičení C. P. O. a úplné zatemnění obce.
16. IV. Hasičská čestná stráž stála u pomníku padlých od 11. hod. do 12. hodiny polední k uctění památky padlých ve světové válce.

23. IV. Ve dnech 23. a 24. dubna konal se v Karlových Varech sjezd sudetoněmecké strany. Na tomto sjezdě vyhlásil předseda strany Henlein „karlovarské požadavky“ a odmítl snahy Dr. Hodžy o dorozumění s německou menšinou v našem státě.
Žádal:
1. Úplnou rovnoprávnost německé národní skupiny s československým lidem.
2. Uznání sudetoněmecké národní skupiny jako právní osobnosti k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
3. Konstatování a uznání německého osidlovacího uzemí.
4. Vybudování německé samosprávy v německém území, a to pro všechny obory veřejného života, pokud jde o zájmy a věci německé národní skupiny.
5. Zákonitá ochranná opatření pro státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené hranice svého národa.
6. Odstranění všeho bezpráví, které bylo učiněno sudetoněmeckému lidu od r. 1918 a náhrada škod, které tímto bezprávím vznikla.
7. Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí veřejní zaměstnanci.
8. Úplnou svobodu přiznání k německému národu a k německému světovému názoru.
Tyto požadavky prohlásil Henlein za minimální. Zajíždí často nejen do Německa, nýbrž i do Londýna, kde se snaží navázati styky s politickými činiteli. V německém obyvatelstvu zesiluje se tak zvaná šeptaná propaganda o blízkém řešení otázky podle přání henleinovců.- Jejich pozdravem se stává heslo: „Es kommt der Tag“ (Přijde den).

Začátkem května vyskytla se v naší obci v č. p. 12 ve statku pana Karla Hory slintavka a kulhavka u hovězího dobytka, když již před tím řádila v obcích u Lysé nad Lab. a v Chotětově. Obec byla zamořena, vydán zákaz pořádati zábavy a průběh nemocí byl zdlouhavý a prošel celou vsí. 3 kusy dobytka zahynuly, ale dojivost klesla, takže škody byly veliké. Teprve 12. prosince bylo uzavření obce odvoláno.

19. V. 19. května měly se odbývati obecní volby, ale poněvadž byla sjednána dohoda se stranou národně sociální, volby odpadly a do obecního zastupitelstva vysláni tito zástupci:
Za stranu republikánskou spolu s domovinou domkářů a malorolníků:
1. Josef Pospíšil, statkář č. p. 9.
2. Václav Fabián, statkář č. p. 18.
3. František Kolínský, rolník č. p. 77.
4. Miroslav Plicka, statkář č. p. 5.
5. Josef Urbánek, rolník č. p. 73.
6. Josef Vinš, statkář č. p. 13.
7. Alois Vyšohlíd, rolník č. p. 40.
8. Alois Junek, rolník č. p. 59.
Za stranu národně sociální:
1. Karel Šulc, zedník č. p. 72.
2. František Čapek, dělník č. p. 39.
3. Josef Rejmon, dělník č. p. 86.

Za živnostníky:
1. Václav Junek, kolář č. p. 19.

Starostou zvolen všemi hlasy Josef Pospíšil, statkář č. p. 9. - náměstkem Karel Šulc, zedník č. p. 72 a obecními radními Josef Urbánek, rolník č. p. 73 a Alois Junek, rolník č. p. 59.

21. května bylo povoláno několik ročníků záložníků k udržení pořádku v pohraničí a k ochraně hranic. Z naší obce byli povoláni:
1. Josef Herclík, rolník č. p. 78.
2. Josef Šulc, rolník č. p. 2.
3. Václav Šulc, zem. dělník č. p. 46.
4. kočí od p. Pospíšila.
5. kočí od p. Hory.
Po třech týdnech se opět vrátili.

22. V. V neděli 22. května se mělo v naší obci odbývati sokolské okrskové cvičení, ale následkem vyskytnuvší se slintavky a kulhavky v Chotětově, byla slavnost, na kterou konány pilné přípravy, okresním úřadem zakázána. K této slavnosti bylo nově seřízeno a upraveno cvičiště na obecní zahradě, která je pronajata Sokolu na 20 let za sebou jdoucích.
Úprava samotného cvičiště si vyžádala mnoho navážky, která byla navezena obětavostí občanstva zdarma.
Navezeno bylo 487 povozů hlíny, 18 povozů písku říčního, 33 povozů písku domácího – celkem 538 povozů. K tomu účelu přispěla obec Sedlec peněžitou podporou.
Odpracováno bylo celkem 2.435 hodin zdarma.

5. VII. Sbor dobrovolných hasičů společně se Sokolem oslavu památky upálení Mistra Jana Husa uspořádal.

21. VII. Náš kraj byl postižen zhoubným krupobitím. Navečer přihnaly se těžké mraky směrem od Chrástu a krupobití počalo. Velká část úrody našeho katastru ve směru Chrást-Hradiška byla zničena. Nejvíc byly poškozeny ječmeny a ovsy. Škody dle úředních odhadů činily až 60%. Někteří občané byli pojištěni a těm škoda nahrazena, ale kdož nebyli, ti utrpěli citelnou škodu.
Pojistky proti krupobití byly uzavřeny u 5ti pojišťoven, a to u Legie, Slavie, Rolnické, Albrechtické a Plaňanské. Nejhůře likvidovala škody pojišťovna Rolnická.
Sklizeň žní na počátku byla krásná, ale ku konci se pěkný čas obrátil. Nastalo deštivo a protože bylo na polích ještě mnoho obilí, začalo v panácích růsti a teprve kolem 10. září se vyčasilo a zbylé obilí uklidilo a vymlátilo. Škoda na vzrostlém obilí byla veliká.

27. VIII. Tohoto dne slavil 60. narozeniny statkář Josef Vinš, starosta hasičského sboru. Proto uspořádal sbor na jeho počest večírek.

14. IX. Byli opět povoláni záložníci, ti samí jako 21. května, a to 5 mužů.
Incidenty v pohraničí stále se množily. Henleinovci si počínali stále vyzývavěji proti státním bezpečnostním orgánům. Život Čechů v pohraničí stával se životu nebezpečný. Vláda sáhla k nejráznějším opatřením, aby udržela pořádek a klid a vyhlásila ve většině pohraničních okresů „stanné právo“. Situace stávala se stále hrozivější a celý národ trnul v nejistotě, co přinesou dny příští.

22. IX. Československý národ se dovídá, že Anglie a Francie doporučuje československé vládě, aby přistoupila na to, aby okresy s většinou německého obyvatelstva byly odstoupeny říši Německé.
Československo podmínky přijímá ve víře, že tím přináší oběť pro zachování míru, třebaže samo bylo připraveno brániti své tisícileté hranice a chrániti samostatnost státu do posledních sil.
Ve čtvrtek 22. září dochází k obrovské manifestaci lidu v Praze před parlamentem i v ostatních městech. Lid projevoval nespokojenost s vedením dosavadní politiky, volal po nové vládě a po vojenském zakročení.
Večer dne 22. září promluvil president Dr. Beneš k občanům v rozhlase o tíživé situaci státu a téhož dne jmenoval po odstoupení vlády Hodžovy nový kabinet, v jehož čele byl armádní generál Jan Syrový.

23. IX. V pátek dne 23 září krátce po 22. hod. večerní ohlášena byla rozhlasem a později plakáty všeobecná mobilizace v Československu. Ještě v noci pospíchají záložníci z naší obce na nádraží do Chrástu, aby se odebrali ke svým plukům. Službu vojenskou nastoupili:
1. Jan Beneš, pekař č. p. 29.
2. Jan Beneš, hostinský č. p. 80.
3. Antonín Zuzák, dělník Č. S. D. č. p. 65.
4. Alois Volštát, rolník č. p. 65.
5. František Kroupa, dělník č. p. 67.
6. Josef Dědek, krejčí č. p. 60.
7. Josef Šubrt, dělník č. p. 48.
8. Hiebsch, zem. dělník. č. p. 22.
9. František Pavelka, dělník č. p. 16.
10. Josef Pavelka, zem. dělník č. p. 16.
11. Josef Batala, hostinský č. p. 47.
12. Mirosl. Batala, rolník č. p. 47.
13. Rudolf Prkno, zem. dělník č. p. 16.
14. Nezbeda, zem. dělník č. p. 24.
15. Jaroslav Král, mlynářský č. p. 48.
16. Turčány, zem. dělník č. p. 17.
17. Tvrzník, rolník č. p. 41
18. Václav Červinka, dělník č. p. 26.
19. Josef Jícha, zem. dělník č. p. 79.
20. Václav Chramosta, statkář č. p. 10.
21. Antonín Herclík, rolník č. p. 56.
22. Josef Herclík, rolník č. p. 78.
23. Václav Šulc, zem. dělník č. p. 43.
24. Josef Šulc, dělník č. p. 72.
25. Josef Trumar, rolník č. p. 63.
26. Josef Císař, zem. dělník č. p. 43.
27. Jaroslav Petr, zaměstn. Č. S. D. č. p. 27.
28. Václav Petr, zem. dělník č. p. 27.
29. František Horák, okr. cestař č. p. 81.
30. Antonín Cabrnoch, dělník č. p. 28.
31. Karel Šulc, zedník č. p. 72.
32. Karel Vlasta, zedník č. p. 75.
33. Jaroslav Polonský, dělník č. p. 7.
34. Ladislav Gregor, obchodník č. p. 20.
35. Václav Peicha, statkář č. p. 5.
36. Karel Hora, statkář č. p. 12.
37. Jan Řípa, statkář č. p. 17.
38. Jaroslav Vyšohlíd, rolník č. p. 40.

Bylo až dojemné dívati se na to nadšení, s jakým odcházeli ke svým plukům, odhodláni životy obětovati pro svou drahou, krví vykoupenou vlast. Ale všechno se stalo ničím.

29. IX. K urovnání poměrů evropských a trvalému zastrašování má učiniti konec konference čtyř zástupců velmocí (Anglie – Chamberlain, Francie – Daladier, Italie – Mussolini, Německo – Hitler) svolaná na čtvrtek 29. září do Mnichova. Je to poslední pokus o zachránění světového míru – svět tone v napětí – dvě slova nabývají významu: mír nebo válka.
A na této konferenci, kde jednáno o nás bez nás, konference, která podlehla nátlaku Německa, zachráněn byl světový mír, ale na účet nešťastného Československa. Ztratili jsme pohraniční území – naše české hory – tisícileté hranice.
Co bolu prožil národ – kolik slz bylo prolito – vypsat se nedá.
Mnichovská dohoda velmocí vydala rozhodnutí, jež obsahuje podmínky:
1. Obsazování sudetské oblasti se začne 1. října.
2. Spojené velmoci se usnášejí, že území bude vyklizeno do 10. října, a to tak, že žádné z nynějších zařízení nebude zničeno, za což je odpovědna československá vláda.
3. Modality vyklizení budou jednotlivě stanoveny mezinárodním výborem. V pátém bodu se praví, že mezinárodní výbor určí oblasti, v kterých se bude konati lidové hlasování, nejpozději do konce listopadu. Zatím budou obsazena mezinárodními oddíly. Úprava hranic bude provedena mezinárodním výborem, výměna obyvatelstva musí býti vykonána do šesti měsíců. Čsl. vláda propustí do 4 týdnů všechny sudetské Němce z jejich vojenských i policejních svazků, jakož i politické vězně.
V dodatcích mnichovské dohody je prohlášení, že problém polské a maďarské menšiny v Československu musí být upraven do tří měsíců, jinak opět rozhodne rada čtyř mocností. Po úpravě převezme dohoda garancii nových hranic.
Předseda vlády armádní generál Jan Syrový oznámil osudové rozhodnutí všemu obyvatelstvu rozhlasem a armádnímu generálu Ludvíku Krejšímu připadl přesmutný úkol, aby je oznámil vojákům, kteří stáli ve zbrani na hranicích, v nedobytných opevněních, z nichž neporaženi musili ustoupiti. Všemi opuštěni – bez pomoci, nemohl se národ pustit v zoufalý boj – předem ztracený.
Bez boje byla věc Československa poražena, ale národ zachoval klid a rozvahu a pocit křivdy a ponížení nesl se k víře, že semknutím všech, novou prací zachováme státní samostatnost.

1. X. Naše vláda obdržela od vlády polské ultimativní notu o bezodkladném odevzdání území na západ od Těšína Polsku. Naše vláda vyhověla pod tlakem mezinárodní situace ultimatu „slovanského“ souseda.

4. X. Došlo ke změně ve vládě a toho dne nastoupila druhá vláda generála Syrového. Důležitou změnou byla výměna osob na křesle ministra zahraničních věcí, kde Dra Kroftu vystřídal Dr. František Chvalkovský.

5. X. President Dr Eduard Beneš vzdal se svého úřadu v důsledku politických událostí. Večer o sedmé hodině rozloučil se s národem.

6. X. Dochází k dohodě se Slováky, kterým se dostává autonomie.

28. X. Dvacáté výročí Svobody bylo vzpomínáno s bolem v českých duších.
V měsíci říjnu při polních pracích byl nedostatek dělníků. Sklizeň řepy byla slabá, mnohým rolníkům kontigent chyběl. Řepa byla prodána za 12,40 Kč, ale řepařům prozatím vyplaceno pouze 10,00 Kč.

Do obce se přistěhovaly 3 rodiny ze zabraného území.

Lid byl již přesycen politickým stranictvím a volal po jednotě národa. V měsíci listopadu rozešly se politické strany a spojily se ve velikou stranu „Národní jednoty“ - pouze sociální demokrati do ní nevstoupili a utvořili „Národní stranu práce“. Tak se národ český rozdělil pouze na dvě strany, Slováci však utvořili stranu jedinou.

30. XI. Vykonána volba presidenta republiky a zvolen 272 hlasy ze 313 členů Národního shromáždění dosavadní první president Nejvyššího správního soudu JUDr Emil Hácha.

1. XII. Vláda generála Syrového podala demisi a sestavením nové vlády pověřil president předsedu přípravného výboru strany Národní jednoty Rudolfa Berana, který se stal předsedou.

11. XII. Toho dne vykonána v obci dobrovolná sbírka pro uprchlíky, která vynesla 1.185 kg potravin a 885 K.

Začátkem druhé poloviny prosince přišly prudké mrazy, které dosáhly 18 stupňů. Byl nedostatek uhlí a jeho cena stoupla z 15 K na 26 K za jeden cent.

Do ustavující se nové strany Národní jednoty přihlásilo se v naší obci do konce roku 118 členů.

Během roku 1938 narodilo se v obci 6 dětí a zemřelo 6 osob.

 
    Webmaster: Tomáš Petrtýl  
   
home